Feb. 6 2007 2:00PM

Feb. 6 2007 3:00PM

Moderní teorie kognitivních systémů pohlíží na tyto systémy jako na roboty tj. autonomní výpočetní systémy, které jsou vybaveny čidly, jimiž se orientují v prostředí, a manipulátory, pomocí kterých se pohybují v prostředí a vykonávají v něm různé akce.
Přesto zejména v kruzích počítačových teoretiků jsou opakovaně slyšet názory, že na kognici lze v zásadě pořád možné pohlížet i "klasicky", jako na standardní problém zpracování (byť specifických) dat a že tudíž "vtělení" není nezbytné pro zachycení podstaty kognice.
Ukážeme, že takto zjednodušený pohled opomíjí základní vlastnost kognitivních systémů - a sice jejich aktivní vliv na výběr či dokonce vznik vstupních dat. Bez této zpětné vazby si systém nemůže vytvořit svůj vnitřní model světa poznaný prostřednictvím svých akcí. Pro vysvětlení povahy zmíněného problému použijeme výpočetní model kognitivních systémů zavedených autorem. Tento model umožní na principielní úrovni přemýšlet o fungování algoritmických mechanizmů - imitace, komunikace, vzniku řeči, myšlení a vědomí a tím přispět i k jejich pochopení v živých systémech.

Pravidelný seminář Rozhodování a řízení za neurčitosti. (Kontaktní osoba: Miroslav Kárný)