bibtype	J - Journal Article
ARLID	0309104
utime	20240111140702.6
mtime	20090326235959.9
WOS	000254747900001
title (primary) (eng)	Tightness of voter model interfaces
specification	page_count 10 s.
serial	ARLID cav_un_epca*0084351 ISSN 1083-589X title Electronic Communications in Probability volume_id 13 page_num 165-174
title (cze)	Tuhost rozhranní modelů voličů
keyword	long range voter model
keyword	swapping voter model
keyword	interface tightness
keyword	exclusion process
author (primary)	ARLID cav_un_auth*0237526 name1 Sturm name2 A. country US
author	ARLID cav_un_auth*0217893 name1 Swart name2 Jan M. institution UTIA-B full_dept Department of Stochastic Informatics fullinstit Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.
source	source_type textový dokument url http://www.emis.de/journals/EJP-ECP/_ejpecp/index.html
cas_special	project project_id GA201/06/1323 agency GA ČR ARLID cav_un_auth*0217370 project project_id GA201/07/0237 agency GA ČR ARLID cav_un_auth*0228641 research CEZ:AV0Z10750506 abstract (eng) Consider a long-range, one-dimensional voter model started with all zeros on the negative integers and all ones on the positive integers. If the process obtained by identifying states that are translations of each other is positively recurrent, then it is said that the voter model exhibits interface tightness. In 1995, Cox and Durrett proved that one-dimensional voter models exhibit interface tightness if their infection rates have a finite third moment. Recently, Belhaouari, Mountford, and Valle have improved this by showing that a finite second moment suffices. The present paper gives a new short proof of this fact. We also prove interface tightness for a long range swapping voter model, which has a mixture of long range voter model and exclusion process dynamics. abstract (cze) Uvazujme dalekodosahový jednodimensionálný model voličů začínající s jenom nulami na záporných celých číslech a jenom jedničkami na positivných celých číslech. Když proces, který dostaneme identifikací stavů, které se liší jen posunutím, je positivně rekurentní, tak se říká, že platí tuhost rozhranní. V roce 1995 Cox a Durrett ukázali, že pro jednoudimensionální modely voličů platí tuhost rozhranní když pravděpodobnosti infekce mají konečný třetí moment. Nedávno Belhaouari, Mountford a Valle ten výsledek polepšili tím, že ukázali, že konečný druhý moment je postačující. V našim článkem presentujeme nový krátky důkaz tohoto výsledku. Navíc dáme důkaz, že tuhost rozhranní platí pro dalekodosahový vyměnovací model voličů, který je kombinací dalekodosahového modelu voličů a vylučovacího procesu. reportyear 2009 RIV BD permalink http://hdl.handle.net/11104/0161338 mrcbT16-g 0.016 mrcbT16-h 5.9 mrcbT16-i 0.00164 mrcbT16-k 143 mrcbT16-l 61 mrcbT16-q 18 mrcbT16-s 0.681 mrcbT16-y 13.44 mrcbT16-x 0.38 arlyear 2008 mrcbU34 000254747900001 WOS mrcbU56 textový dokument mrcbU63 cav_un_epca*0084351 Electronic Communications in Probability 1083-589X 1083-589X Roč. 13 - 2008 165 174